|
|
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]()
|
DĚLOSTŘELECKÉ TVRZE ČS. OPEVNĚNÍRokem 1934 se začalo na území Československé republiky s přípravnými pracemi výstavby stálého opevnění. V období let 1935 až 1938 byly vybudovány v pohraničí rozsáhlé pevnostní objekty, které se stavěly samostatně nebo jako součást mohutných a finančně velmi náročných opevňovacích systémů - tvrzí. Ty měly tvořit velmi odolné opěrné body. Proto se projektovaly na takticky významných místech, která umožňovala zároveň maximální využití jejich zbraňových systémů. Především vedení čelních paleb na uskupení protivníka prostřednictvím 100 mm houfnic a 120 mm minometů či bočních tzv. přehradových paleb 47 mm kanónem společně s těžkými i lehkými kulomety a 90 mm minomety ať už pod betonem či pancířem. Tvrze měly být schopny vést bojovou činnost i po průlomu linie opevnění. Jejich odpor měl být účinný a dlouhodobý.
Pohled ze stropní desky pěchotního srubu N-S-72 "Můstek" na pěchotní srub N-S-73 "Jeřáb" tvrze Dobrošov u Náchoda (1997) Mezi Ostravou a Krkonošemi mělo být postupně vybudováno patnáct dělostřeleckých tvrzí, které Ředitelství opevňovacích prací (ŘOP) charakterizovalo takto: Tvrz jest uzavřená soustava pěchotních a dělostřeleckých srubů, dělostřeleckých a minometných věží, podzemních ubikací pro osádku tvrze, skladišť střeliva a různého materiálu. Všechny tyto složky jsou spolu spojeny podzemními chodbami, na povrchu terénu jsou obklopeny souvislým pásmem překážek a tvoří tak samostatný celek. Následující přehled tvrzí byl zpracován do internetové podoby s využitím údajů z publikace PhDr. Eduarda Stehlíka "Lexikon tvrzí československého opevnění z let 1935-38" z edice PEVNOSTI, vydanou v roce 1992 ve vydavatelství a nakladatelství fortifikační literatury ing. Jan Škoda - FORTprint, Karlov 190, 544 01 Dvůr Králové nad Labem
Zde je náš |
|
© Copyright PRESSCONT®. All rights reserved!
Na adresu
CompanyWebmaster
se laskavě
obracejte s problémy při zobrazovaní našich stránek.
|