| |
Elitní jednotky a jednotky elity ve
Francii
Referát Daniela Riche z univerzity sociálních věd v
Toulouse, přednesený na mezinárodní celoarmádní konferenci Ozbrojené síly v
mírovém půlstoletí, která se konala na VA Brno ve dnech 19.-21.června 1995.
Pro lepší porozumění vztahům mezi elitními jednotkami a zbytkem
francouzských ozbrojených sil je vhodné nejprve definovat význam termínu ”elitní
síly”.
Ne vždy je tento termín užíván ve vztahu k
ministerstvu obrany: používá se i pro jednotky ministerstva vnitra a zvláště
národního četnictva (viděli jsme např. úspěšný zásah zvláštní jednotky
národního četnictva RAID při osvobozování rukojmí v mateřské školce). Abychom mu
plně porozuměli, musíme se na něj dívat z různých úhlů.
Můžeme podobně jako Hubert-Jean-Pierre Thomas dát na
první místo rys podporovaný existující dichotomií mezi organizačním systémem a
operačním systémem:
 | Za prvé provedení bojového úkolu: jeho racionalizace je
etičtější než jeho instrumentální podoba. Jeho legitimita spočívá na
normálních hodnotách a dává prostřednictvím ideologie divergence a kulturní
izolace armády tradičním vojenským hodnotám (disciplína, sebeobětování atd.)
válečnickou image.
|
| Za druhé se jedná o rovnováhu vzájemného ovlivňování mezi
institucí a jejím prostřednictvím (rekrutace, formace, zaměstnání a inzerce).
Jejich racionalizace je čistě instrumentální (využití kvantitativních metod) a
spočívá na technických a ekonomických kritériích. Za pomoci modernistických
termínů “komparace otevřené mysli” a “ideálního image” techniky a
administrativy je zaváděna teorie konvergence.
|
Koncept elitních jednotek můžeme také řešit personálními
projekty pro jejich příslušníky:
Určíme institucionální projekt, který spočívá na
sledování dlouhodobé kariéry při zabezpečování obrany země. Obecný kontext je
kontext zvláštností (specifik) vojenské profese, obtížně přenosných do civilních
povolání.
Individuální či průmyslový projekt: Ten vede k
sledování profesionálních kvalit, snadno přenosných do civilu. Účastník může
znamenat pro administrativu problém, protože jeho neloajalita se ve srovnání s
cenou/výkonností formace dané armádou nevyplácí.
Nestabilní projekt či non-projekt: Tato činnost vede ke
krátkodobému utilitarismu a uspokojování bezprostředních potřeb armády. Často je
užíván pro mladé vojáky, neschopné přizpůsobit se nárokům technologického
pokroku.
Společenský či zasvěcovací projekt: Akce vedoucí k
zapojení malého kolektivu, výlučnějšího a konkrétnějšího než vojenské
zařízení obecně, a k provádění činností, které jsou obtížně uplatnitelné v
civilním životě (seskoky padákem, výcvik commandos, stíhací pilot). Řídí se
nepsanými zákony malého kolektivu, jeho vnitřní soudržností, jeho nezávislým a
volným vztahem k institucím. Tento projekt se může týkat parašutistů,
námořníků, commandos, pilotů stíhacích letounů a “četníků”
GIGN.
V této prezentaci výsledek není jen souhrnem rozdílů
mezi civilisty a vojáky. Význam pro společnost je určen porovnáním s válečnou
finalitou armád. Společnost se váže k druhému stupni, ve srovnání s vojenskými
specifiky vyplývá, že armáda je více či méně odlišná od civilního sektoru.
Co se týče specifik vojenského systému, Pierre Dabezies určuje
čtyři:
| Organická či strukturální specifika
stojí na dvou základních faktech, a to získat co
nejlepší výsledek a dosažení lepší soudržnosti živé síly i zbraňových
systémů. Jim je věnována v mírové době zvláštní pozornost, takže armáda není
v pokušení zneužívat moc, kterou má, armáda prověřuje sama sebe a učí se čelit
možným situacím, zejména polní cvičení jí dávají
dost prostředků a relativní autonomii. První faktor koresponduje s tím, co se
nazývá “vertikální” charakteristika armády, která může být shrnuta třemi
důležitými slovy: hierarchie, disciplína a uniformita. Druhá, “horizontální”
charakteristika je dána rozdílem druhů zbraní,
automobilní službou, živou silou a specialisty, kteří jsou schopni v určitý moment
zasahovat. To nám umožňuje poskytovat prostředky , a na druhé straně udržovat
připravenost vojáků.
|
| Etická specifika jsou založena
na skutečnosti, že vojenská kariéra má jistou auru smrti, takže ji někdo může
přijímat i s vlasteneckou motivací, i jako jisté chování podobné psychologii
japonských samurajů (lhostejnost, trpělivost, ale také bratrská solidarita,
představovaná “duchem sboru”). Někdy jsou
etické zvláštnosti umocněny tradicí a ceremoniály, které mohou vést k pocitu
nadřazenosti a takovému sociálnímu postavení, u kterého je nebezpečí zneužití.
|
| Právní specifika jsou dána
určitým nadřazením pravidlům občanského zákoníku tím, že spor mezi vojáky je
podřízen vojenské službě, ale na druhé straně to mají vojáci svými závazky ke
společnosti těžší. Jestliže takto získávají vojáci určitou moc, je tato moc
výrazně omezena jejich hodností.
|
| Politická specifika mohou
někoho překvapit, protože zde uvažujeme o armádě jako o čistě technické
organizaci. Armáda je totiž institucí, jejíž členové nejsou pouze profesionálové
násilí, ale bojují i za věc, ve kterou věří. Obrana neznamená jen ničit, ale
připravit zemi na požadavky války, což předpokládá určitý konsensus, který vylučuje příliš mnoho antimilitarismu,
subverze a anarchie. Ti, kteří připravují obranné projekty, patří často k
vyšším kruhům a tyto jsou většinou provojenské.
|
Podle konceptu “elitní jednotky”, která může být
definována jako funkční model (intervenční jednotky a teritoriální jednotky) či
jako vztah činitele a struktury, nebudou tyto jednotky stejné. V prvním případě se
jedná o intervenční jednotky vojska zasazení (FAR), ve druhém případě čtyři nebo
pět elitních pluků.
Zde je náš  presscont@presscont.cz
Na začátek stránky
|
